Dýně nebo tykev? Velký přehled známých druhů a kuchařské tipy

Tato módní zelenina plní regály supermarketů a v tomto podzimním čase i zahrádky nebo zápraží. Kdo se v tom má ale vyznat? V receptu stojí "tykev", vy jste našli jenom dýni. Kamarádka vaří z patizonu, soused vám pod okny voní hokkaido polévkou... Nezoufejte, přinášíme vám stručný přehled a pár tipů k tomu.

TYKEV, DÝNĚ, CUKETA, PATIZON... KDO SE V TOM MÁ VYZNAT?

Pro mnohé z vás bude jistě překvapením, že všechna tato zelenina je vlastně botanicky jenom jeden rod: Cucurbita nebo-li tykev. Jinými slovy - všechno je tykev. Takže například cuketa je pouze kultivarem tykve obecné (Cucurbita pepo) a vznikla šlechtěním v Itálii. Jinému kultivaru tykve obecné zase říkáme patizon. Dýně je pak lidové označení některých kultivarů tykve obecné (třeba dýně olejná), ale také některých kultivarů tykve obrovské (třeba dýně hokkaido).

Původní tykev obecná však má svůj domov ve Střední Americe. Její nejstarší dochovaná semínka pocházejí z období 5000 př. n. l. a patří tak mezi nejstarší kulturní rostliny!

Tip: Nechte dýně odpočinout! Po nákupu odložte dýni alespoň dva týdny odpočinout do temna a spíše chladna. Odpočinkem zlepšíte nejen chuťové, ale i výživové vlastnosti díky přeměně části škrobu na cukry.

 

JAKÉ JSOU TEDY NEJZNÁMĚJŠÍ DRUHY DÝNÍ?

HOKKAIDO

Ipřes její exotický název, japonskou dýni Hokaido už dnes zná skoro každý. V posledních letech tyto oranžové koule zaplavily regály supermarketů, takže není těžké ji sehnat.

Podle orientální medicíny je léčivá a ta naše potvrzuje vysoký obsah karotenu, ze kterého si  tělo vytváří vitamin A, zinek – nezbytný minerál a také velmi kvalitní, dobře stravitelný polysacharid.

Co s ní?

Hokkaido je výborná pro přípravu polévek, pyré a omáček. Využijete ji ale i při přípravě koláčů, slaných i sladkých, džemů a kompotů. Můžete ji také rozvařit na kaši a použít jako přílohu místo brambor. 

Díky její lehké, příjemné kaštanové chuti ji není třeba příliš dochucovat, stačí pouze špetka kari, kokosu nebo muškátového oříšku.

Lze ji však konzumovat také syrovou. To je pak lepší ji oloupat, protože slupka je sice tenká, ale tvrdá. Pokud ji budete vařit, loupat ji nemusíte. Slupka vařením změkne asi na konzistenci vařené brambory.

Tip: Semínka při vaření nevyhazujte! Pokud se je naučíte konzumovat, dopřejete svému tělu přísun zinku. Můžete je také po očištění a opláchnutí usušit a za dlouhých zimních večerů loupat stejně jako slunečnicová. Nebo je upražte na trošce oleje se solí případně kořením. I takto upravená si je můžete nechat na jindy a posypat si s nimi salát, domácí pečivo nebo polévku.

Tip: Chcete dýni oloupat? Zkuste ji chvilku zapéct v troubě asi na 180°C.

MÁSLOVÁ DÝNĚ

Máslovou dýni poznáte snadno. Její hruškovitý tvar jistě přitáhne vaši pozornost už v obchodě. Její slupka je šedivě nažloutlá. Její dužina vám na první pohled může připomenout avokádo. Všimněte si také malého množství semínek oproti jiným dýním.

Co s ní?

Po tepelné úpravě má velmi jemnou nasládlou chuť připomínající lískové oříšky, především po upečení.

Tip: Po upečení ji klidně můžete rozmixovat a použít do polévky nebo nakrájet do koláče. Dvě tepelné úpravy v pohodě snese.

Jinak je také vhodná k restování a grilování. Hodí se také jako příloha k červeným masům - třeba steakům.

MUŠKÁTOVÁ DÝNĚ

Muškátová dýně, původním názvem Muscade de Provence, je tmavě zelený, někdy až oranžově hnědý, žebrovaný gigant. Může totiž dorůstat 10 až 20 kg. Avšak po oloupání má dužina jasně oranžovou barvu. V porovnání s ostatními dýněmi je překvapivě více měkká.

Co s ní?

Kvůli své velkosti se hodí na zavařování a přípravu dýňových kompotů. Dá se tedy použít opět při přípravě jak sladkých, tak slaných jídel.

Tip: muškátovou dýni určitě oloupejte! Její slupka ani po uvaření nezměkne.

ŠPAGETOVÁ DÝNĚ

Proč špagetová? Protože v sobě skrývá celý pytlík špaget. :)

Tato dýně upoutá svým oválným, protáhlým tvarem. Barva její slupky míchá žluté až oranžové tóny. Její slupku opět stačí povařit, změkne podobně jako slupka dýně Hokkaido. Svůj název však získala kvůli své dužině. Pokud je dýně správně zralá, vytváří špagetová vlákna. Povařením se jednotlivá vlákna oddělí.

Co s ní?

Špagetovou dýni vaříme vcelku a neoloupanou. Získáme tak dýňově špagety, které můžeme použít místo klasických těstovin. Hodí se sice také k zapékání a restování, ale využijeme ji hlavně k přípravě hlavních pokrmů.