Není pivo jako pivo: díl I. Pivní styly

Říká se o nás, že jsme národem pivařů. Ale vyznáme se ve všech těch druzích piv? Svrchně kvašené, spodně kvašené, český ležák, APA a další. Ještě se chytáte? Že ne? Tak to je tento nový seriál právě pro vás.

Krom nám všem dobře známého českého ležáku na světě totiž existují desítky dalších druhů piv a několik jim nadřazených pivních stylů. V prvním díle tohoto seriálu se podíváme na jejich základní přehled a pár zajímavostí.

Pivní styly. Tedy třídění piv do skupin podle toho, jakým kvašením vznikly. V podstatě máme tři základní a nejoblíbenější pivní styly: svrchně kvašené, spodně kvašené, a piva vzniklá spontánním kvašením. Pivní styl je tedy takový základní atribut, podle kterého lze piva třídit. Do pivních stylů pak patří jednotlivé druhy piv. To jen pro pořádek, abyste si to mohli pěkně uspořádat. :)

 

SVRCHNĚ KVAŠENÁ PIVA

Jak už název stylu napovídá, kvašení mladiny probíhá na hladině a při teplotě 15 až 20 °C. Kvasnice tedy při konci hlavního kvašení postupně vyplavou na povrch vznikajícího piva v kádi, odkud se pak sbírají. Zkvašená mladina, jak se říká tomuto „ještě ne pivu“, se pak přelévá do tanků či sudů, kde po určitou dobu dozrává při přirozené či sklepní teplotě. To může trvat několik dní ale i měsíců. Záleží na postupu a tom, jaké chuti chcete dosáhnout.

Historicky se tato piva mohla vyrábět jen v chladnějších obdobích. To protože při svrchním kvašení se téměř vždy spojí kvasinky ze zkvašené mladiny s bakteriemi z ovzduší, což vždy celou várku znehodnotilo. V dnešní době je samozřejmě možné okolní teplotu bez problémů pohlídat a prostředí upravit tak, aby se mladina nekazila.

Typicky sem patří třeba zmíněný ALE, Stout nebo pšeničná piva. Které máte nejraději?

 

 

SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA

Ty asi všichni známe nejlépe, i když o tom možná mnozí nevědí. Patří sem totiž tolik rozšířený český ležák.

Spodně kvašená piva vznikají při kvašení, které probíhá při nižších teplotách než ta svrchně kvašená. Obvykle se teplota při kvašení pohybuje mezi 8 až 14 °C.

Hlavní rozdíl mezi svrchně a spodně kvašenými pivy je v tom, že to první bývá obvykle sladší a s nižším obsahem alkoholu. Piva spodně kvašená pak bývají jemnější a uhlazenější chuti.

SPONTÁNNĚ KVAŠENÁ PIVA

Piva vzniklá tímto způsobem zkvasí prostě z těch kvasnic, které v sudech zůstaly po předchozích várkách. Proto spontánně. Tento u nás nepříliš rozšířený styl piv je oblíbený hlavně v Belgii, některých částech Francie a Nizozemí.

Spontánně kvašená piva jsou třeba takový Lambik, Kriek nebo Faro ale i další. Zkoušeli už jste nějaké takové?

Tak to by byly tři hlavní pivní styly, z nichž každý má několik dalších druhů a typů. A ty pak ještě mohou vznikat i v různých pivovarech různými recepturami. Pestré, ne? To nám dává už celkem slušnou možnost výběru. Takže kdo rád ochutnává, bude mít pořád co zkoušet.

 

Příště si povíme něco o jednotlivých typech piv a podíváme se třeba do historie vaření. PS: Zkoušeli jste už nějaké echt zajímavé pivo? Pochlubte se nám na Instagramu nebo Facebooku.